Odevzdávám to vše, co jsem nucena dělat, abych byla … viděná – viděné ….
Říkám NE všemu, co musím hrát, abych vůbec byla uznána právoplatným člověkem Země. Přijatá – přijaté …
Čím se tohle dosahuje … Být člověk, když už JSEM člověk ….
Co vše potřebuji MÍT, abych byla uznána jako člověk, Mít, vlastnit, … Kolik masek si mám nasazovat, abych byla uviděna …..
Kolik toho musim udělat, abych tu mohla žít a projevovat se ….
Když jsem v Tichu …. Lidé kolem mne mě přestávají vidět, musím se hýbat. Skákat, chodit a jezdit, tančit ….
Když právě zářím i v klidu ….jsem pro mnohé …. neviditelná. Nevidí mne, ale jejich představy o sobě, v lepším případě o mě.
Cokoli musím – neni pravda ….
Když JSEM CELÝ ČLOVĚK, tak PLYNU, ne proto, že musim, ale proto, že plynu ….
Tancem, chůzí, jízdou, milováním ….
Rozhlížím se … to stálé MUSÍM bojovat o místo, o pozice. Dohadování kdo, co, jak,první …. Neuznání proudu a jeho postupného projevu, systemických souvislostí ve vyšších řádech, neuznání Mistrů a učitelů …. Neuznání cesty, kterou museli projít, aby byli tím kým jsou.
Srovnávání se, závisti, žárlivosti … Soutěž i v duchovních skupinách ….
Nebaví mě ta hra na to, že tato soutěž neni, když vidím, je mi Matkou Zemí ukazováno, že je ….
“Hra na to, že v Lásce hrajem Universální hru  … a Podstatné je naučit se hrát ….”
Ne, odmítám dělat, že neni. Ta hra je a existuje. Touží být přijata.
Po 21.12.2012. Jako by vyrostla, je toolik vidět pro ty, jenž chtějí ooopravdu vidět, opravdu cítit SEBE. Opravdu jít CESTOU … Být CESTOU.
Být splynutím Všeho v Ničem.
Pro mě je podstatné, KDO JSEM  … Podstata sama … Hra mě vlastně přestala zajímat, pozornost jde do Podstaty … Protože spočívajíc v Podstatě se z hrané hry stává Skutečnost … A pak to začíná být skutečně ono … SKUTEČNOST v PROJEVU …
Jenomže za tím jsou roky a inkarnace dřiny … Bdělé pozornosti a pozornosti a pozornosti … Fakt bdělosti v Lásce, universálních zákonitostech, zkušenosti …. Sebekázeň, trénink, opakované početí a smrti, abych zjistila průchody úrovněmi Skutečnosti …. Inkarnace do různých kultur a náboženství …. Bdělost… Vnímat kulisy a neztratit sebe …. V tomto životě nepřetržitá očista už od prvního nádechu a výdechu … jasný záměr … Záměr být kým jsem … počkat na vhodný čas … Až jednou… Najednou se to stane….ne jen jako vysledek úsilí , ale jako akt SPLYNUTÍ …. Odevzdání … SPLYNUTÍ, kdy najednou je vše stálé, věčné, přetrvávající …. A to jsem JÁ … Nejde z toho vypadnout, nehrozí ztráta, usnutí, zapomenutí, odklon, příklon … je TO … Na já už nezáleží …. Protože je všude….
Všichni jsou já …. A všichni jsou NIKDO…. JEDNOTA bez prvenství ….. a v tom je živost … Proud ….

Když lidé, v myslích, v Dušich …. chtějí být první … Chtějí rychle být vůdcem, Mistrem … léčitelem?
Bez bdělosti, bez splynutí, bez znalosti zákonitostí cesty … Jak to asi muže dopadnout?
První….
Misto toho, mohu být klidně druhá … Desátá …. Stá … No a co…. Vždyť jsem jedinečná v tom všem lidském …. Nepotřebuji být první ….
Ale být první znamená mít víc … Znamená to obživu, přežití, komfort, užívání si ….
Ale za jakou cenu?
Že lidi kolem jsou ponižováni, zmenšováni, neviděni, hra na slabé a silné, hra na lásku a blaženost … hra na hloupé a chytré ….
Chtit být první znamená nevidět druhé …. Souvislosti …. Vzájemnost …
chtít být první znamená boj o prostor …
chtít být první znamená bezcitnost ….
chtít Být první znamená bát se SJEDNOCENÍ … SPLYNUTÍ

Být sjednocená a v plynutí znamená Být …
za časem i prostorem, kde prvenství ani neni možné ….
Nejsem to já, kdo určuje moje místo na Zemi, neni to však nikdo z lidí, kdo toto určuje ….
Já jsem je samo v sobě přijaté a viděné. Zřící.
Děkuji všem učitelům a Mistrům za jejich trvalou Milost a Lásku, Vedení v disciplíně a Řádu, ať jsou ještě v tělech na Zemi nebo již v dalších úrovních bez fyzických těl.
Děkuji sobě za naslouchání jim a následování, odevzdání se.
Splynutím těchto kvalit jsme teď JEDNÍM … VŠÍM I NIČÍM ….

Kalyani 13.3.13 ;7.00 hod. Balijského času (v Evropě 12.3.13; 24.00)