Home » Vhledy » 8.10.2014

Srdce volá: OTEVŘEME ZNOVA CESTU SRDCI!
8. 10. 2014

Jílové u Prahy
Je úplněk i zatmění ….
Včera, proveden rituál pro svobodu od “pout” bankovnictví. Kolik lidí je připoutáno. V nesvobodě rozhodování o Životě. Kolik jich je připoutáno k této ” jámě” Kolik Duši?
Jen tak, jako by nic.
Na místě, kde dávní předkové konali své rituály.
Na místě, kde je tak silně cítit spojení s Matkou Zemí a přitom už konáním dalších Bytostí je cítit další i Nebeské proudy.
Jen tak.
Vše se děje jen tak. Samo sebou. Jako by se ani nedělo.
PŘITOM SE DĚJE TOLIK. TOLIK.TOLIK
HODNOTA JE NEVYČÍSLITELNÁ, konání neviditelné a přesto se DĚJÍCÍ.

Dnes ráno. 5 hodin.
Bolest srdce. Zkoumám, odkud, proč?
Národní rovina… Národ.
Modlitba , prosba žádost… Báseň.. Fakt

Srdce
Bolí mě srdce,
Zas už i  fyzické
Mám o tom mlčet?
Mlčet, když chce se mi
křičet?
Bolestí národa
Bolestí věků
Bolestí zapřenou
Ze strachů a vzteků
Bezmoci
Tak přece vznikají
ne- moci
Proč dýchat můžu volně
A srdce  raduje se
Když nejsem v rodné zemi
Proč jasnost mysli proudí
Za hranicemi…
A teď zde,v české zemi
Jde to s obtížemi?
Proč?
Kde domov můj?
Otázka mnou zní.
Kde domov můj?
Ta srdce rozezní…
A slzy tekou…..
Já… Slzou jsem, kapkou.
Jsem oceánem, řekou…
A po tvářich teď stéká,
národa slz řeka….
A srdce tluče v bolesti
Teď.         (Kalyani 8.10.2014)

Dál… Proud slz, které se odplavují. JAK mluvit a projevit, že pláč který jde mým tělem není jen můj? Že cítím pláč i bolest ostatních- zapřenou. Abych znala co je to soucit. Abych vnímala, jak je lidem tady na Zemi. Abych mohla vidět a ukazovat cesty jak jit ” ZA”
A vnímala, že je to třeba.
Protože ve ŠTĚSTI  , který JSEM a PRVOTNÍ KRASE, odkud pramením, tam bolest neexistuje.
Tady, na Zemi a v lidech, kteří hledají… Stále existuje.
Proto jsem v tomto národě.
A vím, že tento národ se má narovnat.
Že má prozřít a přiznat. Jak hluboký je jeho soucit, jak hluboká je Láska Duší, které se sem inkarnovaly. Jak velká je jeho míra POZNÁNÍ.
Národ MLČÍ.
Kde domov můj?
Vidím … Poslání tohoto národa.
PRAJAGA DEVA PRAJAGA. Praha. Zapomenutá?
Vládu. Hry . Vliv komunismu.
Srdce volá: OTEVŘEME ZNOVA CESTU SRDCI!
Co je to ale Srdce? Je to ten celý puls Universa. Rytmus, který oživuje těla.
( řikejme mu třeba Bůh, Matka ..Otec, Slunce, Země. Je toooolik slov)
Puls Universa.
OTEVŘEME ZNOVA CESTU DALAJLAMOVI!
KDO je Dalajláma? Prvotní nevinnost. V Těle. Vláda Štěstí v těle tady na Zemi.
ZNOVA?
Znova. Vzpomeňte si. Proč tady na Zemi jste.
Já to vím. A prosím. Prosím, dovolte sobě Být ZNOVU, kým JSTE.
Kde domov můj?
Kdo jsem já?
A co všechno jsem, abych nemusel Být , kým jsem?

Miluji se , miluji Vás

Kalyani


Vhled od Petra:

Krásné ráno, Kalyani, …večer  z koupelny jsem zaslechl jedním uchem ve zprávách: “Když IS vyhlásí válku USA, nebo kterékoliv jiné zemi v NATO, jsme ve válce i my, jako členové NATO.”
Cítím, …že to je blbě… ráno Tvá modlitba v národní rovině… předtím včera odpoledne jsme potkali v Jysku tři holky kolem 16 let ve vojenské výstroji, …teď se mi to spojuje…

Děkuji Tobě Kalyani, že můžu cítit a uvažovat takhle globálně, … Cítím, že jako národ jsme nejen srdcem, ale i hlavou velké části světa. Mezi dvěma břichy, USA a Ruskem…

Břichy moci, kterou často chrlí bezhlavě i bez srdce. Jako muž obě břicha cítím jako svoji součást, jako své bratry. Ale oficiálně plácat po rameni můžu jen jednomu. ..Prostě. ..Musím vstát a jít jim říct, že takhle je to špatně, že jako Čech mám jinou funkci. A… říct sobě, že když se připojíme jen na jednu stranu (RVHP, NATO), nejsme celí. … Musíme začít fungovat jako srdce a hlava pro celé tělo…

A nést odpovědnost za to, že cítíme a víme… přesto, že nemáme moc ovládat, jakou mají břicha. Ale cítíme a víme, jak vládnout, v řádu a správně, srdcem a moudře, pro dobro všech…

..ne z pozice moci, ale z moudrosti a lásky… jak jim to říct? ...ale dokud to neuděláme, nebudeme jako muži, Češi, sami sebou, v pravdě a důstojnosti…

To tohle z nás dělá Švejky. Víme, cítíme, ale bez moci si nevěříme, že bychom mohli být slyšení… Ale teď se to mění, že jo? Teď cítím, že můžeme být slyšení, když cítíme moc srdce…

Kalyani: „To říkám od Hvaru..“

Petr: A v tom jsme my muži nástrojem Proudu, …za zády Universum, po boku sílu, moc a srdce žen… Takto celí a sami sebou… pumpovat krev do života, z lásky, …vědět jak, aby to šlo bez boje… TO JSME PŘECE MY ČEŠI

Ano, děkuji, vím, komu vděčím za to, že to konečně můžu cítit. ..DĚKUJI, KALYANI…